close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Světlo a Tma-6.Kapitola-1.Část-Gabriela

5. října 2009 v 23:44 | girl.Jane |  Povídky
Ona mi řekla vypadni? Moje malá sestřička? Proč? Rozbrečím se v pokoji. Někdo mi volá, vypadá to na Edwarda. Roztřeseným hlasem odpovým, na pozdrav.
"Ahoj...vyřídila ti Laila vzkaz?" Ach...je to opravdu Edward.
"Jo co já s tím? Ty jsi mě neslyšel? Nesnáším tě" řeknu suše. Jenom je slyšet povzdych.
"Neříkej to co není pravda" Jak sakra ví že to není pravda? Opravdu mě štve!
"Hm...mám jednu otázku! Přeměnil bys mě?" Tak tohle byla ode mě podpásovka! Jsem ale mrcha! "No ví no já no...nevím. Nechci ti vzít duši" Tak tohle na mě neplatí nejsem Bella!
"Edwarde...tohle ne mě opravdu neplatí nejsem Bella! A je mi fuk že tě to oslabuje!" Smích byl slyšet...že by Emmet?
"Neříkej to...prosím. Ubližuješ sobě i mě" jeho hlas zněl zoufale.
"Promiň budu muset končit" Nevnímám co říkal.
"Né...ještě ne prosím." Bez lítosti jsem to vypla. Kašlu na něj! Proč mě Twilight manie chytla proč? Nechci! Nechci! Proč mám další schopnost? Proč mě Laila nenávidí? Proč? Proč mám žít? Nechci! Nepřítomně vztanu, jdu do koupelny, pro žiletku si. Vezmu si cestou mp3. Sednu na zem v koupelně. Pustím si smutnou písníčku a říznu se jednou, po druhé a po třetí. Docela je to hluboké. Nic nevnímám, jsem zase na louce. Edward mi něco říká, nevím co. Je mi to jedno. Jsem najednou zpátky v koupelně. Jsem celá od krve, au...bolí to a moc. Na tomhle světě mě nic nedrží. Už vůbec nic měla jsem to udělat už dřív. V mp3 se mi spustí Bellina ukolebavka. Líně vztanu. Dobelhám se do pokoje, vezmu tužku a papír. Začnu tam psát rozloučení.

Milá Lailo, jestli tohle čteš tak jsem už někdě kde mi bude dobře. Neboj nejsem u Edwarda, jsem mrtvá. Nebo v limbu, vyber si co chceš. Jen ti chci říct že mám další schopnost. Lituju toho, promiň. Jsi světlo a já tma, ty máš lepší budoucnost nežli já. Nechci o tebe přijít. Nevím proč mě nesnášíš. Ani nevíš jak mě to moc bolí! Freda jsem si moc neoblíbila, kvůli tomu že mu vadí že jsem malá. No a? Edward je moc velký. Nejsem jeho spřízněná duše. Na mě tu nic nečeká. Zbohem sestřičko! Nechci si vybrat proto končím. Zbohem Gabriela!

Dala jsem to na postel a svezla jsem se na zem. Bes síli, bez všeho. Sestřičko měla jsem tě ráda. Edwarde tebe miluju! To snad víš! Promiň za to trhání knížky! Nechtěla jsem to byl jen vztek. Když nejde spojit dva světy do hromady. Tak nechci žít. Chci vás oba ani nevíte jak. Bože...bolí to...cítím že mě někdo sleduje. Otočím hlavu tím směrem, co? Ona tu je Rosalie? Jenom se třese...jo ona brečí ale nemá slzy.
"Netrap se! Kvůli mě ne!" A je pryč, už mám asi halucinace. Nevadí mi to, spíš se mi to opravdu líbí. Do pokoje v letí Laila.
"Lailo sestřičko nic nedělej! Tohle není má smrt. A ani nebude! promiň mi to. Přijdu na to jak to dát do pořádku.

Najednou se probudím zpocená. Tohle byl jenom sen? Rychle jdu ke kalendáři, uběhl teprve jenom jeden den! Tohle se vůbec nestalo. Zkusím schodit skleničku, zastavila jsem jí. Takže schopnosti máme. Ale nikdy se tohle to nestalo tedy? Jdu zbudit Lailu jako každé ráno. Je tam v pořádku. Zase jí štípnu do lýtka. Jenom se zavrtí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama